reklama

Teprve druhý přírodní kvazikrystal objeven ve 4,5 miliardy let starém meteoritu

reklama
23.3.2015 – Stanislav Mihulka
Desetičetný kvazikrystal z hliníku, niklu a železa, který není ani krystalem, ani beztvarým minerálem, zřejmě vznikl při dopadu pradávného meteoritu
Detailní uspořádání kvazikrystalu

Kvazikrystaly jsou pevné látky, které nejsou uspořádány pravidelně jako krystaly, ani nejsou úplně chaotické jako amorfní minerály. Vědci nejdřív považovali kvazikrystaly za příliš křehké a energeticky nestabilní na to, aby se mohly vyskytovat v přírodě. Pak ale vědci z Princetonu a Florentské univerzity v roce 2009 objevili první přirozený kvazikrystal, minerál nazvaný ikosaedrit u řeky Chatyrky na Dálném východě. Pochází z meteoritu, jehož stáří činí téměř 4,6 miliardy let. Vznikl tedy v době, kdy se tvořila celá naše Sluneční soustava.

Píše se rok 2015 a máme tu druhý kvazikrystal, který pochází z odlišného kousku téhož meteoeritu. Má desetičetnou, dekagonální symetrii a tvoří jej mimo jiné atomy hliníku, niklu a železa, které se obvykle v minerálech nevyskytují společně. Jde o to, že hliník zpravidla rychle reaguje s kyslíkem, který pak brání navázání niklu a železa.

Vědci teď zjišťují, jak kvazikrystaly mohly vzniknout. Podle všeho k tomu přispěl náraz meteoritu do Země, detaily ale ještě nejsou jasné. Nakolik časté jsou vlastně kvazikrystaly v okolním vesmíru? Vědci si každopádně libují, že tento nález potvrzuje existenci kvazikrystalů v přírodě a také to, že kvazikrystaly mohou vydržet celé kosmické věky.

Foto, ilustrace: 
Paul Steinhardt et al.
Zdroj: 
Princeton University, Scientific Reports