reklama

Myším embryím s lidskou sekvencí DNA narostl větší mozek

reklama
20.2.2015 – Stanislav Mihulka
Máme skoro úplně stejné geny jako šimpanzi, naše mozky jsou ale o hodně větší. Zajímavou odpověď nabízejí experimenty s myšími embryi.
Myší embryo po vpichu lidské sekvence DNA s nápadně velkým mozkem

Šimpanzi sice mají velký mozek, ten náš se ale během pár milionů let evoluce ještě výrazně zvětšil. Naše geny jsou s těmi šimpanzími prakticky shodné a tak je jasné, že za větším lidským mozkem budou stát jen relativně nenápadné změny v DNA.

Vědci Dukeho univerzity měli geniální nápad, jak v lidském genomu odhalit klíčové sekvence odpovědné za veliký mozek. Vytipovali si celkem 106 sekvencí, které souvisejí s mozkem a zároveň se liší mezi lidmi a šimpanzi, a pak vpíchli jejich lidskou a šimpanzí variantu do myších embryí. Jejich snažení nakonec přineslo ovoce.

Malý rozdíl s dramatickými důsledky

Objevili sekvenci HARE5, což není gen, ale zesilovač, čili enhancer, regulační sekvence v genomu, která pravděpodobně ovládá funkci genu Frizzled 8. Tento gen přitom hraje významnou roli při vývoji mozku. Myší embrya, do kterých vpíchli lidskou variantu sekvence HARE5, měla o 12 procent větší mozek, nežli embrya se šimpanzí variantou sekvence HARE5.

Lidská a šimpanzí verze sekvence HARE5 se liší jenom v 16 písmenech. Má to ale dramatické důsledky. Na myších embryích s lidskou sekvencí HARE5 to je vidět na první pohled. Původ výjimečně velikého lidského mozku je teď jasnější a taky se možná dozvíme víc o rozmanitých onemocněních mozku, od autismu až po Alzheimerovu chorobu.

Foto, ilustrace: 
Silver lab, Duke University
Zdroj: 
Duke University, Current Biology