reklama

Máme v genomu cizince. Jsou tam geny cizího původu

reklama
17.3.2015 – Stanislav Mihulka
Výzkum genomů octomilek, hlístic a primátů ukazuje, že v genomu živočichů se ukrývají stovky genů bakterií, prvoků, virů nebo hub
Základní struktura DNA

Už dlouho víme, že se mezi organismy různých druhů, které žijí na jednom místě, může šířit DNA horizontální přenosem genů. Skvěle to funguje třeba mezi různými bakteriemi, které dovedou příjímat DNA z okolí, navzájem si ji vyměňovat a také ji mezi bakteriemi přenášejí viry. Právě horizontálním přenosem genů se mezi bakteriemi šíří rezistence vůči antibiotikům. Tu a tam jsme horizontální přenos objevili i mezi eukaryoty, třeba mezi parazitickými rostlinami a jejich hostiteli, něco málo i u lidí.

Nová studie z Cambridge ale přichází s překvapivým zjištěním, že horizontální přenos je vlastně úplně běžný. Ve skutečnosti prý mají živočichové, samozřejmě včetně nás, své genomy plné aktivních genů cizího původu. Nemluvíme přitom o jednotlivých případech, ale o celých desítkách až stovkách takových cizinců v genomu.

Vědci prostudovali genomy 12 druhů octomilek, 4 druhů hlístic a 10 druhů primátů, včetně člověka, a potvrdili, že 17 lidských genů, které až doposud podezřívali z cizího původu, vskutku cizí jsou. A přidali k nim ještě 128 dalších genů, o kterých se to zatím nevědělo. A odkud tyhle cizí geny máme? Nejvíc jich pochází od bakterií a rozmanitých prvoků. Hodně cizích genů má původ mezi viry a některé také pocházejí od hub. Většina těchto genů dorazila díky horizontálnímu přenosu do našich předků už velice dávno, během evoluce obratlovců v prvohorách a druhohorách. Jak se zdá, příroda miluje genetické modifikace.

Foto, ilustrace: 
san-neechan / deviantart
Zdroj: 
BioMed Central, Genome Biology